Ve vůni jara

Nebe je modré od lučních zvonků
a jabloně se probouzejí z růžového spánku.
Kos zpívá do řídnoucího ranního šera
a nahoře se snivě rýsuje Svatá hora.
Včelka pije na korunce květu rosu
a vítr v listech otevírá její krásu.
Věže jsou oživené stínem
a voda se slévá s okolním tichem.
Hnízdo je utkané z mechu
a motýlek se sametově dotýká květů.
Jaro voní z jasmínu
a údery zvonu oddaně vyznávají víru.

***

Postříbřená noc

Sedíme doma kolem stolů
a Svatá hora nám vrhá svoje světla dolů.
Mraky jsou ve tvaru gotických věží
a keře mají trny místo růží.
Ptáčkové dřímají na stromech
a kroky laní jsou tiché jako dech.
Louka usíná v melodii světlušek
a vlny uspávají potůček.
Tráva voní heřmánkem
a mlha je nadnášená večerním vánkem.
Břízky šustí v nazlátlé záři
a hvězdy blikají jako svíčky na oltáři.
Je krásná noc
a staré hodiny nám odcinkaly půlnoc.

***